Téma: zvířata
Před dvaadvaceti lety, přesně 21. května 2003, jsem měla možnost navštívit záchrannou stanici živočichů Pavlov u Ledče nad Sázavou, tehdy ještě pod názvem Stanice ochrany fauny Pavlov.
Ukázkový úvodní text článku
Z původních osmi zrzavých loňských slepiček mi po zimě zbyly jen čtyři. Postupně nám je zlikvidovali dravci, co naděláme, je to příroda a jíst se holt musí. Ale z podzimního kuřete nám za to vyrostl překrásný kohoutek Ferda.
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla nejmladším členem. Tatínek, právník, zabývající se – pro mě – velmi nudným oborem bytového práva, patrně pro zmíněnou úředničinu v sobě objevil jistý protipól.
Pražskou zoologickou zahradu mám nejraději v zimě. Nemusím se tísnit mezi davy u výběhů oblíbených zvířat, nikdo do mě při focení nestrká, je ticho, klid a zvířata si ho zjevně užívají.
Ukázkový úvodní text článku
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.
Když jsem v neděli vstal z postele a nic nového mě nebolelo, rozhodl jsem se, že půjdu do lesa na svižnou procházku. Šel jsem zasněženou cestou a asi o dvě stě metrů přede mnou přeběhla srnka a prchala pryč. Za ní se řítil pes. Opodál stál na cestě jeho pán a honičku se zájmem pozoroval.