Co mně dnes vadí
Ilustrační foto: Pixabay

Jsem smutný z toho, že se dnes vytrácí solidarita, soucit, vzájemná pomoc, ohledy na druhé lidi. Současná společnost považuje především za nejvyšší hodnoty výkon, kariéru, úspěch, zdraví, mládí a krásu, vypracované tělo, plete si důstojnost člověka s užitečností.

Nejsme neživé věci, ale živí tvorové. Tento fenomén žebříčku pokřivených hodnot nám byl po roce 1989 importován z USA. Tam je to otázka dějin. Při osídlování Ameriky se přistěhovalci museli orientovat především na sebe a své schopnosti. Podle mě to je jejich pramenem individualizmu. Z tohoto důvodu v USA jsou lidé zaměřeni spíše na osobní svobodu a svůj prospěch, který je někdy v rozporu s potřebami druhých. Na které neberou ohled v cestě ke svému vytyčenému cíli.  Naopak v kulturní Evropě je pilířem etický princip vzájemné pomoci a vzájemné odpovědnosti. Je to jeden z důvodů proč mě život v USA nikdy nelákal.

Tuto vizi přejalo u nás dost lidí, včetně dravých podnikatelů, kteří při cestě k cíli a úspěchu potřeby jiných nezajímají. Brzdilo by je to k cestě k úspěchu. Můj známý se po 40 letech přátelství rozešel s kamarádem. Proč? Jeho přítel jako velký obdivovatel amerických hodnot mu je neustále vnucoval. Tím se navzájem odcizili. Samozřejmě jsou lidé v tomto směru manipulováni, televizí, internetem a především reklamou. Ty musíš být ten nejlepší, nejúspěšnější, musíš mít vypracované tělo, být zdravý a silný. Preferováno je mládí, jakoby člověk nestárnul. Senioři prý vysávají státní rozpočet. Dokonce tento názor mají někteří poslanci, kteří se neštítí to veřejně hlásat. Sami jsme je volili. Myslím si, že beztak většinu politiků zajímá naše velká volební síla, nikoliv naše potřeby. Je nás mnoho, ale jsme pro ně zajímaví jen ve volební kampani.

Nemile mě překvapil článek na Seznamu. Byla tam otázka. Kolik by měl vydělávat mladý muž, aby byl považován "za dostatečně atraktivního"? Mladý ajťák s přijmem 90.000 Kč měsíčně si myslel, že je na tom dobře, dokud mu na rande děvče neřeklo, že "je to dost málo". Peníze bohatství na první místo. Co důležité hodnoty bez nichž se spokojený život neobejde?  V posilovně se bavím s mladými hezkými muži, co jim brání si založit rodinu? Odpovídají mi: "dívky mají dnes nepřiměřené požadavky". Zejména chtějí peníze, majetek a možnost žít v přepychu. Možná je to strategie dostat to, co by jinak musela usilovně prací společně získat. Stačí si přece správně vybrat.

Myslím si, v životě člověka není nejdůležitější kariéra, peníze na účtu, drahé auto, oblečení, exotická dovolená či honosný dům. Preferuji spokojenost, lásku, vzájemnou solidaritu, dobré vztahy v rodině, v zaměstnání a okolí. Soucit s nemocnými a vážím si i lidí, kteří tak úspěšní nejsou. Nejsem příznivec rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými. Co třeba estetický zážitek místo honění za úspěchem. Mladí lidé jsou z toho pachtění za tímto „vysněným životem“ celý pracovní týden unavení a sáhnou o víkendu dokonce k alkoholu a drogám, aby další týden přežili. Je tohle život? Nikoli. Je třeba nakrmit i duši, neorientovat se pouze na konzum. Zajít na procházku do přírody, do divadla, kina, udělat si s partnerem čas a zajet spolu dětmi někam na výlet. Pohladit psa a kočku, ale také manžela či přítele. Nebo naopak. Zasportovat si. Věnovat se svým koníčkům. To je smysl života. Potom je člověk spokojený a šťastný. Možná pro někoho je víc, že má na kontě miliony. Myslíte si, že děti jsou šťastnější na luxusní dovolené v Karibiku než ve stanu v nádherné přírodě, kde zažijí mnohá dobrodružství a rodiče se jim věnují?

Měl jsem slušně placené zaměstnání, které mě bavilo a úctu lidí. Nikdy jsem netoužil být bohatý podnikatel. Peníze, bohatství se v mé pomyslné pyramidě hodnot krčí někde vzadu. Podle mě jsem člověk sice vzdělaný, ale svým založením plebejec. Moc rád jsem mezi obyčejnými lidmi. Nejsou tak bezohlední jako jedinci, co usilují o kariéru, moc a úspěchy. Cítím se mezi nimi bezpečný, protože mi nehrozí, že mi vrazí kudlu do zad. Každý to má jinak. Jsem s tím spokojený, kam jsem životě doputoval, jak jsem žil a žiji. Mám rád svou rodinu, kamarády, ale také lidi. Nikomu úspěch, peníze nezávidím. To je pro mě velmi důležité. Proč? Dost lidí závist trápí. Je to jed, přítěž, která nám všem a nakonec i tomu závistivci ničí spokojený život. 

 

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
32 komentářů
Miloslava Richterová
Chytrému napověz, ...
Olga Škopánová
Paní Richterová omluvit se za co konkrétně?
Miloslava Richterová
10:12 Možná byste si článek mohla přečíst znovu a autorovi se omluvit. Nebo si pustit znovu přímý přenos z ,,roztržky", nevhodné chování snad rozeznáte.
Olga Škopánová
Já pane Berka? To snad vy, citovala jsem z vašeho článku.
Jindřich Berka
Co to píšete za bláboly.? Článek je o něčem, co nepochpíte. Kde vám jen o hádky. Polibte mi..
Olga Škopánová
A navíc článek se jmenuje Co mě dnes vadí a začíná slovy jsem smutný (pokud ještě dovedu číst) a nikoliv Jsem rád ve své vlasti.
Olga Škopánová
Na to by ovšem panu Berkovi stačila jedna věta nač potom celý článek.
Jindřich Berka
Děkuji. Je vidět, že jste na rozdíl od některých četl. Jsou tu lidé, která základní myšlenka nezajímá. Proč to autor píše. Chtěl jsem především sdělit, jak jsem rád ve své vlasti.
Zdeněk Pokorný
Hezký článek se spoustou hlubokých prožitků a myšlenek. Autor je citlivá a vnímavá duše. Některé věci vidím stejně nebo podobně. Ano, také si myslím, americký individualismus pramení z toho, že život v těchto končinách se s nikým nemazlil. A ani dnes nemazlí. Vzpomínám si, když jsem byl za prací v Londýně. Za ty dva roky jsem tam měl řadu přátel i známých, i z řad Angličanů. Ale přesto jsem měl pocit, že kdyby se nade mnou "slehla zem", asi by mě nikdo nehledal. Ale to je asi v cizině normální. Peníze jako nejvyšší hodnota a k tomu úspěch, touha prosadit se, je velmi silná. Mezi normálními lidmi, kde jsem se pohyboval, pak bylo ještě něco stejně silného: "nepřijít o práci". V tak silné míře jako na Západě jsem to tady doma nezažil. Ta konkurence na každém kroku. Je to prostě něco jiného. Od svého návratu domů, jsem se vědomě zaměřil na činnosti, které dělám pro druhé lidi ZADARMO. A měl jsem a mám z toho dodnes dobrý pocit, když pro někoho udělám něco, za co si nenechám nic vnutit, ani obyčejnéé kafe nebo bonbošku. Stačí mi prosté a obyčejné děkuji. A myslím, že to tady mezi námi stále je. A je to, doufám, nakažlivé. Krásný článek, pište dál.
Olga Škopánová
Já si pouze myslím, že pan Berka vidí všechno až příliš černě.
Miloslava Richterová
9:15 Právě proto si musí ,,stárnoucí senior" svůj život užívat, to ale ještě neznamená, že je slepý a hluchý :-) Pan Berka to rozebral dobře.
Olga Škopánová
Já jsem zažila za socialismu otřesné chování nemocničního personálu k pacientům hlavně ke starým lidem a rodičkám. Dneska už většina personálu je milá a ochotná.
Jana Jurečková
Člověk by musel být slepý, aby neviděl, co se v dnešní době děje. V práci je nejdůležitější výkon. Jenže, co s lidmi, kteří nejsou tak dokonalí, nejlepší a není to jejich vina. Ti musí z kola ven, nikdo je nechce. Moje známá má cukrovku, ale i ostatní nemoci. V práci jí přestali tolerovat věčné návštěvy lékaře. Doslova prosila doktora o neschopenku. Narazila. "Paní, Vám se nechce pracovat." Tohle byla jeho odpověď. A tak si zažádala o předčasný důchod, protože práci už si nemohla dovolit. Dle jejich slov, tempo a nároky byly doslova vražedné. Za svých mladých let jsme cestovali autobusem. Řidič vstal a vážným hlasem pronesl:" Mladí vstanou a pustí starší sednout." Dnes se to nestane, je mu to jedno. Možná, že jsou výjimky, ale v podstatě to záleží na řidičovi. Jsou, ale hodné a vychované děti, které zdraví zdaleka a pouští lidi sednout. Prostě nechci házet všechny do jednoho pytle. Díky za hezký článek.
Olga Škopánová
Pane Berka když chybí argumenty vlastní použije se citát někoho jiného lhostejno zda se hodí či nikoliv.
Jindřich Berka
Paní Jakubcová, prodím vás přečtěte pozorně článek a ne blbou diskuzi. Řekněte mi, kde píši o zkaženosti mládeže? Já píši o zneužívání lidí honbou za konzumem a tím navýšení zisků. Představte si, že i já pomám jako dobrovolník lidem ve Fakultní nemocnici. Pacienti i staniční je se mnou spokojená. Mám rád lidi, ale nikoliv manipulaci. O tom já píši.
Jindřich Berka
Paní Škopánová, mám ještě maminku (87), která ač má pouze základní vzdělání, ale je moudrá žena, řikala; "Nehádej se s hloupými lidmi".
Jarmila Komberec Jakubcová
Byla jsem několik dní hospitalizována na odd.JIP plzeňské FN, kde jsem měla možnost poznat mladé lékaře, sestřičky atd. Vždy laskaví, vstřícní a ochotní okamžitě pomoci. Tito lidé se v životě určitě neztratí. V seniorském sdružení TOTEM máme mnoho mladých studentů, kteří jsou tzv. dobrovolníky. Pomáhají jak v nemocnicích tak v domech pro seniory atd. I oni jsou pro další příkladem. Každá generace má své idoly, své priority a já bych naši mladou generaci rozhodně nezatracovala.
Olga Škopánová
Pane Berka pokud si důchod užíváte tak nechápu proč si stěžujete na zkaženosti současného světa ve kterém chybí pomoc druhým, solidarita a soucit. Rovněž nepředpokládám, že píšete své články jen proto abyste byl chválen a obdivován. A co se týče mladých tak to nejsou žádní chudáci ani oběti ničeho. Jsou to sebevědomí lidé, kteří se v životě vyznají a dovedou si s ním poradit.
Jindřich Berka
Nevím paní Škopánová, asi jste nepochopila o čem píši nebo na to nemáte, abyste to pochopila. Jak vás mohla napadnout taková pitomost, že píši o zkaženosti mladých? Mladých lidí si já naopak vážím, mám děti a vnoučata Píši o tom, že jsou právě obětí toho, co byznys chce. Reklamy je zneužívají, ženou je nesmyslně za konzumem, protože někdo ze zištných důvodů jim předkládá vzory. Já a vzdechy? Vám se o mém životním tempu a jak si já důchod užívám a žiji svět seniora můžete jen zdát. Ano stárnu, ale nemám jako vy v sobě negativní energii, protože ta zdraví neprospívá. Ještě jste žádný můj článek nepochválila. O čem píši vás nezajímá. Pouze kritika. Proč? Nemusíte mé články číst. To je jednoduché. Mě, co se nelíbí, tak se tomu vyhnu. Nebo, že by bylo vaším motivem zatrpklost staré báby?
Olga Škopánová
Pan Berka napsal pouze obecné fráze a vzdechy stárnoucího seniora na zkaženost současného světa a mládeže obzvlášť. Já mám zkušenost jinou a vím, že mezi mladými lidmi je spousta schopných a skvělých jedinců a nemám strach až mladá generace začne řídit tento svět.
Jiří Dostal
:-) Bacha a nepoučitelné blbce, v diskusi udělají totéž z vás... :-)
Zdenka Jírová
Pane Berko, napsal jste to dobře. I mně vadí ta necitelnost k slabším, starým a nemocným. Projevuje se to zejména mezi mladými . Na první pohled se to objeví v MHD. Mladí sedí a klidně se dívají na staršího člověka o holi, který se sotva drží na nohou a bojí se požádat o místo.
Miloslava Richterová
Pane Berko, dobré zamyšlení, ale nechte si poradit, mluvnici je potřeba opakovat, mě/mně vám nejde i v předchozích článcích.. a vlastně i pády.
Libor Krajíček
Ale souhlasím s panem Berkou, že "v kulturní Evropě je pilířem etický princip vzájemné pomoci". Výsledkem je to, že jsme se stali sociálním polštářem (zatím) pro desítky milionů lidí, kteří nic neumí a měli jediný důvod do Evropy emigrovat: Původní obyvatelé jim zajišťují bezstarostný život. Jen v Africe jich čeká minimálně další půl miliardy, v Asii také. A my? "Wir schaffen das."
Libor Krajíček
Není to náhodou 3. pád? "Co (komu, čemu) dnes vadí." 4. pád je totiž "koho? co? Takže: Co mně dnes vadí.
Jindřich Berka
Paní Vargová, je to 4.pád. Koho co? Co mě vadí. Proto se píše mě nikoliv mně, jak mě opravujete. Mně se píše ve 3. a 6.pádě!!!
Olga Škopánová
Už staří Římané říkali "o tempora o mores" a nezměnilo se to do dneška.
Dagmar Vargová
Vadí? Chybka už v názvu článku. Takže správně Co MNĚ dnes vadí. Omlouvám se, jen profi deformace :-).
Dušan Brabec
V principu s Vašimi úvahami nelze než souhlasit. Můj názor je, že digitalizace ničí duši a romantiku ve všech oblastech lidského života, kam pronikne. A společnost se tím pádem stává cynickou, chladnou a bezohlednou. A protože se není hlavně u mladé generace, kde ukotvit, silně roste počet duševně narušených jedinců. A peníze, výkon, kariéra, drahá auta apod. to nezachrání! Bohužel.
Mirek Hahn
Tak z USA nám byl importován žebříček pokřivených hodnot... Ta Amerika musí být čisté zlo :-)
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše