Bylo to loni v lednu, den před mými narozeninami, které jsem však slavit ani náhodou nechtěla. Jenom jsem si k nim koupila lístky do divadla.
V noci pršelo a všechno se pokrylo tlustou vrstvou ledu. Ještě po půlnoci jsem si radši došla vyndat z auta klíče a hlavně škrabku se smetáčkem, co jsem si posledně při nákupu "Na růžku" koupila. Bylo mi jasný, že bych se na ní ráno do zamrzlého auta asi nedostala.
Ráno se mi do postele vnutil dědeček, asi se mu na jeho ranní procházku do té ledovky nechtělo. A usoudil, že nějaký pohyb je přece jenom třeba...
Venku jsem pak zjistila, že z auta mám ledovou kouli a vůbec se do něj nehodlám dobývat. Dnešní divadlo jsem tiše vzdala, stejně se mnou nikdo nechtěl jít. Původně jsem myslela, že půjdu s dědečkem, ten odmítl, pak jsem to nabídla malému Petrovi, ale ten mi taky řekl, že jít nemůže. Tak jsem si myslela, že pojedu do Litoměřic dřív, dojdu si nakoupit a potom holt půjdu do divadla sama. Ovšem to jsem netušila, že bude taková ledovka a chumelenice. No to, co to stálo, těch skoro patnáct set korun, mě trochu mrzelo, ale asi kvůli tomu nebudu riskovat, že?
Jenomže potom jsem viděla přijet z práce "malou Janu" od sousedů, a tak jsem si řekla, že to přece dám taky! Dědeček mi ledovaté auto otevřel a nastartoval a já ho, když trochu povolil led, oškrábala a vyjela jsem. Dojela jsem si do Kravař pro kamarádku Ivu a spolu jsme do toho divadla vyrazily.
A bylo to úžasné, divadlo v Litoměřicích je sice malinké, ale hezké a komedie "Hvězdné manýry" s Lukášem Vaculíkem, Mahulenou Bočanovou a Olgou Želenskou se nám líbila. Docela jsme se i zasmály. Pro příště si jenom musím pamatovat, že je potřeba koupit lístky kamkoli dolů do hlediště. Z balkónu toho moc vidět není, místo pro nohy tam taky žádné nebylo a ze shora hercům do tváře opravdu nevidíš. Jenom zjistíš, jak má kdo začesanou pleš... Ale i tak to stálo za to.
Z cesty domů jsem v noci, po tmě a na sněhu měla trochu obavy, ale před Ivou jsem se nechtěla úplně znemožnit. A domů jsem jí Fandovi vrátit musela, když jsem si jí odtamtud vyzvedla, to bylo jasné. Silnice z Litoměřic do Kravař ale byla normálně jenom mokrá, ovšem z Kravař domů k nám už jsem jela po sněhu a poslední kopec jsem se potýkala s dost hlubokým sněhem a občas byly na silnici i nafoukané sněhové jazyky. Domů jsem ale dojela v pohodě, moje nové zimní gumy fungovaly hezky, akorát se mi nepodařilo vyjet na cestu za barák. Málo jsem se rozjela a začalo mi to klouzat a pak už jsem se znovu rozjet radši nezkoušela. Kupodivu byl ještě v kuchyni dědeček, myslím, že asi usnul u televize, nebo že by na mě čekal? A tak jsem ho poprosila, jestli by mi auto došel zaparkovat.
Ovšem nebylo to tak jednoduché, protože jsem mu, já blb řekla, že mám klíče v autě, on tam došel a klíče tam nebyly! Vyrazil do sněhu jenom v pantoflích a hezky si je nabral... Klíče jsem měla v kapse u kabátu a dědeček docela pěkně hulákal, že jsem blázen, co neví co dělá... No ale vrátil se k autu a jelikož na rozdíl ode mě si na ledu dokáže poradit, auto postavil na jeho místo a beze slova odešel spát.
Já ještě chvilku poseděla, zády opřená o ještě hřející kachlová kamna a o tom, co se za den událo jsem si tiše přemýšlela. A co jsem vymyslela? Přece, že jsem si kdysi docela dobře vybrala, ne? Je to přece jenom hodný člověk, nemyslíte?
![]()
Pošlete odkaz na tento článek
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Ačkoliv je malý a otylý, přitahuje ji. Je totiž neskutečně chytrý…
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
S partnerem jsme spolu žili téměř třicet let. Říkali jsme, že v…
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok…
„Jednoho dne poštou ranní, růžové mi přišlo psaní.“ No, tak to…
Ten dům stojí v Husově ulici, kousek pod náměstím a dnes vypadá…
Blízkých lidí, kteří v různých fázích času můj život…
Ráda bych vás potěšila příběhem mého muže z jeho báječných…
Můj manžel je hodný a důvěřivý člověk. Občas jsem měla pocit, že…
„Jirko, nešel bys se mnou na dvojku? Potřebovala bych ti něco říct…
Utekla jsem. Nic jinýho se nedalo dělat, než se sebrat a utíkat.…
Je to jen můj pohled. Každý to má jinak. Nechci se dívat do stěn…
Jablka, švestky, hrušky, houby – a do toho volby. Někdy i…
Když pozoruji své vnuky, ty do 13 let, tak si říkám, co všechno…
Byla doba, kdy za ochotu někde pracovat, zaměstnanec dostal byt v…
Stalo se to v červenci, tedy přibližně před čtvrt rokem, a…
Hned v úvodu se přiznávám: žádné specifické nemám. Hezké a šťastné…
Můj tatínek miloval fotbal. Napjatě sledoval všechny přenosy v…
Ono je to s tím Martinem takové zvláštní, jako děti jsme se těšily…
Toho odpoledne dorazila Maruška do cukrárny s viditelně…
Přijeli příbuzní na chalupu v Beskydech s malou holčičkou. Kromě…
Zdeňka jsem si nedokázala nikam zařadit. Nepatřil ani do skupiny…
Před letošními svátky jsem nabyla dojmu, že tentokrát asi naše…
Když nastal lednový "vlčí úplněk", byl krásný, sníh ve světle…
Po letech vzpomínám na slova mého dědy, který tehdy slavil…
Venku mrzlo až praštělo. Tedy nic moc příjemného a navíc měl hned…
Nedávno se mě kolegyně zeptala, jestli se už těším do penze. Řekla…
Jak se mi to povedlo? Stačilo se jen dožít určitého věku,…
V první části jsem se věnoval popisu našeho rodinného…
Ve filmu "Líbáš jako bůh" mě vždycky pobaví hláška: "Na týhle…
Nejdřív to vypadalo, že můj život bude jedna dlouhá řada…
Starý muž potkal známou, dlouhé roky neviděnou. Zapovídali se. Pak…
Žárlivost se na začátku vztahu může jevit jako projev lásky, zájmu…
Když je člověku dvacet zpravidla si nedovedete představit, že se…
V diskuzi na našem webu jsem kdysi četl, že pokud někoho…
Celý to začalo předloni na podzim, krátce po šestým výročí naší…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela.…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
Když jsem přišla před třemi lety o manžela, kontaktovala mě…
Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Telefon zvoní, aplikace „Můžu to zvednout?“ nic mi nenapovídá.…
V dobách, kdy ještě dodávky nebyly a kominíci pěšky od domu k…
Chodime tak všichni. Někdy hloubám, proč se mi tam občas dějí…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %