Ojedinělá operace ucpané plicní tepny zachránila Zuzaně Dvořákové z Benešova život. Trpěla chronickou plicní hypertenzí a operační léčbu, kterou v Česku jako jediná provádí pražská Všeobecná fakultní nemocnice (VFN), podstoupila ve svých pětadvaceti letech v roce 2005. Byla tehdy pátým pacientem programu, který odstartoval v roce 2004. Se stejnou diagnózou už operačními sály VFN prošlo 200 pacientů.

„Před operací jsem se cítila velice špatně. Řekli mi, že jsem přijela už pět minut po dvanácté. Selhávaly mi orgány, byla jsem úplně vyčerpaná,“ vypráví Dvořáková.

Plicní hypertneze je chorobou plicního krevního oběhu. Vzniká v důsledku opakovaných plicních embolií, při kterých se cévy v plicích ucpou krevními sraženinami. „To vede k zátěži pravé části srdce, které se postupně vyčerpává,“ uvedl vedoucí lékař centra pro plicní hypertenzi VFN Pavel Jansa. Když se takový pacient správně a včas neléčí, zpravidla zemře na pravostranné selhání srdce.

„Kdybych šla na operaci o půl roku dřív, zvládla bych to lépe. Moji lékaři ale pořád nebyli schopni odhalit diagnózu,“ podotkla žena. Měla problémy s dušností, kterou lékaři vyhodnotili a léčili jako astma. Správně diagnostikovat chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi je totiž podle Jansy složité. Mnozí pacienti se proto k léčbě ani nedostanou.

„U mě to začalo tím, že jsem v 17 letech začala brát hormonální antikoncepci. Začala jsem mít trombózy, embolie. S poslední masivní plicní embolií jsem bohužel skončila v léčebně tuberkulózy, řekli mi, že mám tuberkulózu,“ vzpomíná pacientka.

Operaci provádí zpravidla devítičlenný lékařský tým, zákrok trvá v průměru šest hodin. Klíčová část operace se provádí v hlubokém podchlazení nemocného, jehož teplota klesá na 16 stupňů Celsia, a s úplnou zástavou krevního oběhu.

Mladé ženě trvala rekonvalescence několik měsíců, podle ní byla náročná. Osm let po operaci sice stále bere léky na ředění krve a bude je brát do konce života, cítí se ale zdravá. Dokonce se stala matkou dvou dětí. Má pětiletého syna a dvouletou dcerku.

„Všichni lékaři mi dítě zakázali. Jediný pan doktor Jansa řekl, že to půjde. Sice jsme už byli s manželem rozhodnutí dítě adoptovat, byli jsme zařazeni v pořadníku, nakonec jsme se rozhodli podstoupit všechna ta rizika. Porodníci ale byli proti,“ prozradila Zuzana Dvořáková.

Z 200 dosud operovaných pacientů bylo 122 mužů a 78 žen. Jejich věkový průměr je necelých 60 let. Podle statistiky, kterou si lékaři vedou, přežívá pět let po operaci 80 procent operovaných. „Přežívání pacientů bez této operace je kolem deseti procent,“ dodal přednosta druhé chirurgické kliniky kardiovaskulární chirurgie profesor Jaroslav Lindner.