V létě jsem často jezdila na tábory. Jako dítě, pak jako instruktorka, po dosažení plnoletosti jako vedoucí odílu, sporťačka, kuchařka, zdravotnice, hlavní vedoucí. O moji neoblíbenější pozici se obrazně praly kuchyně a děti. První příčku na mém pomyslném hodnocení obsadily děti.
Pod stanem i v budovách jsem strávila mnoho dnů a týdnů po mnoho roků. Vystřídala jsem nespočet her, kvízů, hádanek, výletů a všech možných letních aktivit. Když jsme cítili, že by si děti měly odpočinout, vymýšleli jsme pro ně hry, při nichž se sedí. Jednu z nich si děti oblíbily. My ji nazývali – Co bych si s sebou vzal na pustý ostrov. Děti si neuvědomovaly, že kromě zábavy si procvičují logické myšlení, fantazii, improvizační schopnosti, paměť, ale také slovní zásobu. Podmínkou bylo, že si na pustý ostrov mohl každý vzít jen jednu věc. Na děti, sedící v kolečku, se řada dostala několikrát, až do doby, když už nápady došly. Dozvídali jsme se, že děti za důležité považují kartáček na zuby, provázek, šátek, sklenici marmelády, televizor, náplast, semínka pšenice, švihadlo, knihu, ježka v kleci, …
Na letní tábory často vzpomínám. Nedávno mi myšlenka na naši oblíbenou hru vyběhla do popředí při brouzdání po internetu. Vyskočily na mě stránky hovořící o věcech, kterých lidé před smrtí litovali. Nebo jsem objevila diskusi o tom, co lidi štve. Jinde se zase lidé rozepisovali o problémech s tchyněmi, dětmi, sousedy, životním prostředím. Napadlo mě, co kdybych si s někým zahrála variantu mé táborové hry? A místo na pustý ostrov bychom se podívali jiným směrem. Vím, že to není nápad originální, ale o to tady přece nejde.
V některých rodinách vsadí sportku a než jsou čísla vylosována, u rodinného stolu se porcují milióny, fantazii se meze nekladou. Ve finále si za zisk 50 kaček jeden připlatí za kávu v centru Prahy. Můj nápad mě také bude stát jen trochu přemýšlení. A třeba se někdo přidá.
Pojďme si tedy zahrát hru – Kdybych měl/a moc, co bych kolem sebe změnil/a? A já s dovolením začnu.
Tak, kdybych měla tak velikou moc: na železniční trati Praha – České Budějovice bych nasadila moderní vozy – snížila bych ceny pražských bytů – v obchodech by se Vánoce směly připomínat až od poloviny listopadu – majiteli, který po svém psovi neuklidí hovínko, bych napařila 14 dní uklízení ulice – letišti v Praze bych vrátila název Ruzyně – ve filmech v televizi bych povolila jen jednu reklamu – od prosince do března bych zajistila sníh na horách – zakázala bych telefonování v prostředcích hromadné dopravy – na všechny české louky bych sela kopretiny, rdesno hadí kořen, biku ladní, zvonek luční – lidem bych implantovala smysl pro humor – ze slovníku dětí a mladých bych odstranila vulgarismy... ... ...
Pošlete odkaz na tento článek
Zima se blíží, vybavují se vzpomínky na teplé moře a…
Jíst se musí, to dá rozum. Bez jídla bychom to nedali, a to by…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Už od mládí jsem byla samotářská, neměla jsem ráda nic divokého,…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o…
Byla to další cesta na sever, také spartanská, ale se skupinou a…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Nedostali? Tak to jste zřejmě byli vzorní žáci či studenti! Já s…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
V nedávných dnech hladinu poklidného povánočního života rozbouřila…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Psaný dopis, to je intimní záležitost. Vyťukaná zpráva na…
„Maruško, jdu s Janičkou pro pivo,“ volal jsi z předsíně…
Píše se rok 2025, od sametové revoluce utekla už více než třicítka…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Téma učitel mě zaujalo a přemýšlela jsem jen pár sekund. Jako…
Pluji, na vlnách valčíku o modrém Dunaji, slavnostně vyzdobeným…
A mně se letos, stejně jako léta minulá, vyhne, ale nikterak mi to…
Pokud vzpomínáme na školní léta, vybavíme si nejspíš své oblíbené…
Velký sál kralupské Libuše na samém kraji města hučí jak včelín.…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Jsem divná já, nebo jsou divní ti, co chodí po ulici v …
Tátovi by minulý týden bylo 90 let. Už více než dvacet let ale…
Žena v kuchyni tvoří nějakou dobrotu. Vánoční pohoda je narušena…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Když se řekne "učitel", většina lidí si představí někoho, kdo…
Kdysi jsem kdesi četla, že zapomeneme za týden jmého slavného…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Kdyby mi ještě před časem někdo nabídl návštěvu koncertu Josefa…
Gymnáziem J.A. Komenského prošly za dobu jeho historie tisíce…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Jako úvodní obrázek ukazuji naši školu v rodné vesničce Protivanov…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Nedávno jsem se zastavila u výlepové plochy v našem městě,…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Ten zlodej čas, ten zlodej čas mi mnoho vzal, vzal každú drahú…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Itálie je zemí mého srdce a Řím jeho městem. Dnes už ani…
Milá Carmen,
je to už pár let, co jsem byla na Vašem pohřbu a…
„Ach, ta láska nebeská,“ povzdechla si babička Anna, když…
„Snažte se vypátrat a zpracovat co nejvíce zajímavých poznatků o…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
V naší rodině, tam, kde jsem vyrůstal, se tradovalo několik…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Být krásnou a žádoucí, to dá někdy po čertech práci. Když jsem…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
My, starší ročníky, si ještě pořád pamatujeme, jak úžasné bývaly.…
Naše babička měla jednu celoživotní kamarádku Hanku. Vlastně dvě.…
Je tomu 80 let, co skončila válka. Něco, co si - naštěstí - na…
Někdo klepe. Odkládám sklíčko s nachystanou a ještě…
Každé léto trávíme na chalupě u babičky a dědy. V horkých letních…
Maminka se narodila v roce 1916 a bylo o 16 let mladší než tatínek…
I v dnešní době se to může stát. Prostě jsou mezi námi…
Filmový a divadelní herec Jiří Bartoška patřil, zcela nepochybně,…
Ukázkový úvodní text článku
Tyhle prázdniny si užiju. Tyhle prázdniny budou jiný. V …
Letos zima přišla brzy, mrzne už od začátku listopadu a sv. Martin…
Na příběhy z tatínkova vyprávění mě přivedl jeden zákazník.…
„Tak jak ses vyspal?“ ptá se žena po ránu. Po pravdě řečeno, nijak…
Pardubice 1975. Husáka zvolili prezidentem a my maturujeme. V …
Před třemi lety, 17. června 2022, skončila životní pouť…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Horké páteční odpoledne zrovna nelákalo na procházku příměstskými…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %