Když jsem si na portále i60 přečetla, že bude v Praze setkání portálových básníků - a to v divadle Skautského institutu na Staroměstském náměstí - tak jsem ihned zaznamenala termín a řekla si, že bych také ráda jela.
Ovšem měla jsem z cesty sama trochu obavy, proto jsem byla moc ráda, že mne může doprovodit můj bráška.
Totiž právě ve středu byla dálnice D1 dlouho neprůjezdná a bratrova dcera, která jela ze školení, tam zůstala 3 hodiny v koloně - tak jsem měla skutečně oprávněné obavy...
Ale ráno pro mne můj obětavý bratr přijel autem, dojeli jsme do Skalice nad Svitavou a odtud už rychlíkem do Prahy. Tam jsme si ihned koupili zpáteční jízdenky na cestu zpět rychlíkem Regiojet a vydali se do centra.
Musím přiznat, že tak nádherně vánočně nazdobené velké město jsem ještě nikdy neviděla, takže jsem všechno velmi obdivovala. Ve 12 hodin jsme už byli u orloje, ale předtím už jsme našli divadlo Skautského institutu - abych věděla kam mám jít.
Bráška mne pozval na vynikající oběd a pak už jsem zamířila k té správné budově...
Skutečně Vás všechny znám většinou jen virtuálně, mnohé jsem poznala, některé ne - ale byla jsem moc ráda, že jsem tu cestu do Prahy zvládla a s Vámi všemi se viděla, uvítala i trochu popovídala...
Paní Hana Švejnohová vybrala skutečně nádherné verše, její recitace nás určitě všechny uchvátila a podbarvená hudba pana Mullera byla okouzlující - prostě byl to překrásný kulturní zážitek, moc a moc za něj všem ze srdce děkuji.
A pak to roztodivné občerstvení, vínečko - já se snažím nejíst moc sladké, ale Jitčin nazdobený dortový zákusek byl tak nádherný, že jsem si po chvíli řekla - dám si jenom půlečku - kdepak, snědla jsem celou porci, moje vůle úplně zeslábla...?
Velice brzy jsem se rozloučila, abychom stihli zase cestu na hlavní nádraží na náš rychlík, na který jsme měli koupenu rezervaci.
A to už byla celá Praha rozzářená a my tou obdivuhodnou nádherou skutečně mládli. Z nazdobených stromů se sypaly proudy jiskřiček a naše oči snad přímo tu vánoční poezii světel, vůní, dobré a pohodové nálady všech kolemjdoucích zachycovaly - abychom si ji přímo dovezli domů.
Ještě jednou Vám všem moc děkuji za milé setkání, přeji krásný zbytek Adventu, a když se za Vámi zase na nějaké setkání vypravím, tak určitě dovezu i já nějaké dobrůtky...
A pak už to byla zpáteční cesta vlakem Regiojet - jela jsem jím poprvé a můj bráška mi říkal, že on jel tak vlakem naposledy, když byl po vysoké škole rok na vojně za Prahou - takže jsme si to oba dobře vychutnali, jen ve Skalici bylo auto namrzlé a muselo se hodně "škrabat..." - to byl snad jediný zádrhel.
A já mám před sebou krásné verše Zuzanky Pivcové - Bez slzí - které jsem od ní dostala jako dárek...
Její poezie se mi velmi líbí - tak dovolte, abych se s Vámi ještě na dálku rozloučila jejími závěrečnými slovy:
Zamkni mou samotu, když podzim mraky žene,
dopřej mi jistotu mé země zaslíbené,
propůjč mi křehký klid, ať touhy k jihu letí,
dovol mi odejít bez slzí, bez objetí.
Pošlete odkaz na tento článek
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %