Tanečník
FOTO: Pixabay

Na Žítkovéj sa len něrobilo, a kedz aj, tak sa to všecko dalo scihnůc, kedz sa chcelo ňjegce ísc. Bývalo tam jeden čas kino, jako dzeciská sme hrávaly též dzivadlo. Bol tam pekný sál, ve škole, aj s pódiom a oponů. Ale hlavně tam bývaly muzigy a plesy.

Muzigy obyčajně na Katerinu, Ščepána, Silvestra, na Veliků noc, Stavjaňje a kácaňje mája bývalo venku, no a potom po Novém roku bývaly plese.To si porjadali obyčajně Myslivci, Červený kríž, Svaž žjen a myslím že ích mali každý aj dva. To sa před a po každéj muzice musela vydrhnůc dlážka. Na zemi boly desky, žjadné parkety. A tak si každá ženská doněsla pekně kýbel hadru a hlavně ryžový kartáč. Jednu hadru pod kolená, rozdzelilo sa to podla desék a už to odsýpalo.

Sál to ból veliký. Bola to predsa len tělocvična. Tam sa dokola vešlo stolóv. Ty sa též musely nanosic a aj stoličky. Kedz bol maškarní ples, to bývalo na fašjanky, tak sa ešče sál zdobil všelijakými fáborami z krepového papjéru. Tosme si krůcili sami. Ale dali sa už aj všelijaké ozdoby kůpic. Ludzí chodzilo na tyto muziky moc. Bývaly muzigy, že něstačilo stolóv a muselo sa stác.Já som něvyněchala myslímže žjadnů. Aj kedz mňa kolkorazí bolelo v krku, kartáčkom na zuby sa odrhly mandle, vykloktalo sa to slivoviců a pojmeho!

Jeden raz si na mňa políčil jeden starý mládzeněc a furt pre mňa chodzil tancovac. Lenže dycky som mu ušla speš, něž sa ke mně prez tolko ludzí dostal. Raz mi to něvyšlo a dala som mu košom. To sce mali čuc jako on sa do mňa puscil!Kedz sa mňa opýtal:“ A,a už ci d dal ňjékdo zahrac ko,ko, kopaný marš?“

To už som vedzela kerá bíje. Tak som teda išla. Ale ostatńje tance už si vartoval jeden muzigant a něž začali hrac, tak si šól pre mňa vón. A ten taněčník, čo mňa chcel vyvjézc ze sálu, išól račej do bufefu na štamprlu. Aspoň som od něho mala pokoj. Chodzili sme spolu stejnů cestů do koscela, ale nikdy to něspomenůl. Zato já som na to nikdy nezabola.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
12 komentářů
Jana Šenbergerová
Ráda jsem si přečetla znovu. Škoda, že se paní Pilátová "odmlčela".
Jitka Caklová
Ještě dodám, že tomuto nářečí jsem porozuměla srdcem, nikoliv hlavou. Onen starý mládenec koktal a proto byl odmítán, na což reagoval slovy: "A,a už ti dal někdo zahrát k,k kopaný marš?" nebo-li, víš jaké to je být pro hendikep odmítána? A když si autorku ohlídal jeden z muzikantů, šel mládenec a je jedno zda starý, nebo mladý, svoji bolest zapít. Smutné!
Anna Potůčková
Hezké vzpomínání v nářečí!
Martina Růžičková
Hezký vzpomínkový článek. Ráda jsem se obeznámila s kopanickým nářečím.
Dana Puchalská
To je hezká vzpomínka a ještě v nářečí.... A vůbec nevadí,že je z archivu. Spíš naopak.
Jitka Caklová
Stává se, že že v momentálním rozpoložení něco vyřkneme, aniž bychom si uvědomili, že ubližujeme. Když si uvědomíme, že vyřčeným jsme ublížili hlavně sami sobě, nikdy na to nezapomeneme. Tíží to, ale vyřčené vzít zpět nelze a je úplně jedno, zda jsme to vyřkli na vrcholu své slávy, nebo z pocitu poníženosti jako obranu.
Daniela Řeřichová
Moc hezké, Kopanice znám, jezdila jsem na Březovou, do Strání aj. Nádherná příroda, zvláštní lidé a tradice.
Jiřina Pilátová
Ano, je to kopanické nářečí, mluví se tam československy.Je to okolí Starého Hrozenkova. Krásný ale chudý kraj, který se postupně vylidňuje, což je škoda. Pointa této vzpomínky je jednoduchá. Ten mládenec mně chtěl nechat vyvést ze sálu, jelikož jsem byla asi vybíravá a tím odmítnutím jsem ho ponížila.
Alena Vávrová
Kniha se jmenuje Žítkovské bohyně a byla, nebo ještě je? nejprodávanější knihou posledních let. Mně také přišla napoprvé moc akademická, ale jsem ráda, že mi ji dcera koupila. To nářečí je z Kopanic, že?
Zdenka Jírová
Bohužel, neznám toto nářečí, tak jsem pointě nerozuměla.
Elena Valeriánová
Obdivuji Vás, to ano, ale nářečí to není nic pro mne. Četla jsem před časem Žižkovské bohyně a byla jsem knihou docela zklamaná.
Jana Šenbergerová
Panečku, v nářečí bych to nedala. Je to z moravsko-slovenského pomezí nebo odjinud? Na tancovačkách se dalo zažít leccos. S odstupem času se na to hezky vzpomíná, i když to nebylo vždycky moc veselé.
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše